Nabytí nemovitosti (zapsané v katastru nemovitostí) od nevlastníka

Předchozí občanský zákoník č. 40/1964 Sb. neupravoval – vyjma stanovených případů (např. vydržení) – nabytí nemovitosti od nevlastníka, přičemž prakticky po celou dobu  jeho platnosti byla právní (soudní) prací respektována zásada, že na základě pouhé dobré víry v zápis v katastru nemovitostí nelze nabýt vlastnické právo k nemovitosti.

Autor v publikaci stručně popisuje vývoj judikatury v předmětné materii, která postupně na půdě Ústavního soudu vyústila v závěr připouštějící nabytí nemovitosti od nevlastníka tzv. dobrověrným nabyvatelem. Publikace zachycuje judikatorní tenzi mezi Ústavním soudem a Nejvyšším soudem a snaží se vyložit podstatné argumenty, které měly vliv na odlišnost této judikatury.

Publikace se stane jistě cennou příručkou pro všechny, kteří se věnují právní úpravě nemovitostí a mají zájem o ucelenější vhled do předmětné problematiky.